V interiéru trávíme naprostou většinu času – ať už doma nebo v kanceláři. Proto bychom měli klást velký důraz na jejich zařízení a vybavení, neboť s ním denně přicházíme do styku a má značný vliv na naše tělesné i duševní zdraví. Právě proto, že nábytek představuje dlouhodobou investici a obměňuje se jen pomalu, měli bychom jeho výběru věnovat o to větší pozornost a neponechat stranou ani kritéria environmentální. Některé špatně zařízené budovy či místnosti mohou choroby přímo vyvolávat – více se dočtete u Syndromu nemocných budov.

Při výběru nábytku dbáme, aby splňoval

a) Velmi malá množství polutantů
b) Ergonomické tvary
c) Inteligentní snadno sestavitelná konstrukce
d) Efektivní a účelné využití materiálu
e) Povrchová úprava (přírodní oleje a vosky, dýha)
f) Likvidace, snadná oddělitelnost jednotlivých druhů matriálů, recyklovatelnost
g) Dřevo a dřevěné materiály, kovy a nábytkové tkaniny jako nejčastěji použité materiály

Dřevěné součásti by neměly pocházet z velkých vzdáleností a prokazatelně ne z tropických pralesů. Stejně tak nesmí být porušena smlouva CITES (Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin) – dřevo nesmí pocházet z ohroženého druhu stromu. Žádejte zboží s mezinárodním certifikátem FSC, který zaručuje, že dřevo bylo získáno (vypěstováno) a zpracováno v souladu s principy udržitelného rozvoje. S dřevem s certifikátem a výrobky z něj se setkáte běžně zejména ve větších obchodech. je příjemné, že cena se neliší od necertifikované produkce. S certifikátem se vyrábí jak řezivo, tak nábytek, podlahoviny a další výrobky (tužky, papír atd.).

Pozor na polutanty unikající ze dřeva (formaldehyd, izokyanáty) kvůli použitým pojivům a přísadám (týká se zejména dřevotřísek). Jejich emise by měly být co nejnižší –> vybíráme emisní třídu 1>.

Použité nátěry by měly být přírodní nebo s nízkým vlivem na životní prostředí.

Plasty – co nejméně, halogenované vůbec (např. zpomalovače hoření).

Co nejvíce prvků ze dřeva (držadla, posouvací drážky, atd.).

Co nejméně konstrukčních prvků, jejichž výroba je energeticky náročná (např. hliník).

Obaly by měly být recyklovatelné.

Pro nákup nábytku s ohledem na jeho ekologické parametry byla zpracována Metodika Ministerstva životního prostředí, kterou by měly využívat státní orgány a místní samosprávy při nákupu a zadávání výběrových řízení. Představuje užitečné vodítko pro všechny nákupy nábytku bez ohledu na to, zda jde o úřady nebo soukromé organizace.

V roce 2016 vydala Síť ekologických poraden vlastní metodiku pro výběr a nákup nábytku a podlahových krytin v režimu veřejných zakázek. Požadavky se hodí i při nákupech do domácnosti. Metodiku najdete zde a více informací k ekologickým nákupům a veřejným zakázkám zase zde.

Podlahy a podlahoviny

Při zařizování nové podlahy můžeme také zohlednit některá environmentální kritéria. Do více využívaných místností dáme raději snadno udržovatelné pevné podlahy, koberce se hůře čistí a méně vydrží.

Trvanlivost: nejodolnější jsou podlahy betonové a stěrkové, velmi odolná je také správně provedená dlažba. Pokud chceme „teplou“ podlahu, volíme materiály, které lze renovovat (dřevo, parkety), případně dvouvrstvou laminátovou podlahu (má vyšší odolnost).

Chemické látky: Dlažba i beton jsou prakticky inertní materiály. Dřevo napuštěné přírodním olejem či voskem je také zcela nezávadné. Velmi moderní přírodní a nehořlavý materiál je lino (linoleum, marmoleum – neplést s PVC!), které je tvořeno směsí pryskyřice, vápence, lněného oleje a přírodních pigmentů na jutové osnově. Nejrizikovější a málo trvanlivý materiál je PVC (polyvinylchlorid, vinylové podlahy), který při hoření navíc uvolňuje chlorovodík.

Recyklovatelnost: Podlahové krytiny obvykle nelze příliš recyklovat kvůli různorodým použitým materiálům. Nicméně betonové podlahy a dlažby lze po nadrcení používat jako inertní materiál, dřevo lze spalovat (není-li ošetřeno chemicky), linoleum a marmoleum je rozložitelný přírodní materiál. Problematické je PVC (při spalování vznikají různé škodliviny a prakticky se nerecykluje), kvůli spojení různých materiálů nelze recyklovat ani laminátové podlahy.
Při výběru nábytku či zařizování nových podlah se můžeme řídit rovněž ekoznačkami Ekologicky šetrný výrobek  a Evropská květina, které byly mnoha produktům uděleny - viz tabulka kritérií.

Jak vybírat eko-nábytek (rešerše)

Cílem této rešerše je poskytnout informace o ekologicky šetrném nákupu nábytku pro veřejné instituce, ale i pro nákup nábytku do domácností. Dokument jednoduše charakterizuje výrobní technologické procesy nábytku, dále se zabývá povrchovou úpravou, přičemž z tohoto lze usoudit dopad na životní prostředí. Rovněž vymezuje legislativní rámec v nábytkářském průmyslu, zabývá se látkami, které se často uvolňují z nábytku, a které jsou pro nás v určité míře škodlivé, navrhuje opatření k minimalizaci této látky. Z těchto všech charakteristik a informací jsou vymezena kritéria pro nákup ekologického nábytku.

Rešerše Výběr nábytku a vybavení (pdf, 31 stran)

Nátěrové hmoty

I při natírání platí, že čím méně, tím pro životní prostředí lépe. Správná volba vhodné nátěrové hmoty nám může často usnadnit práci při další údržbě zařízení kanceláře i předmětů běžného užívání. Při renovaci původního nátěru bývá u barev a laků nezbytné odstranit staré vrstvy a to buď chemicky, mechanicky či opálením. To vyžaduje svůj čas, úsilí a koneckonců je to i zdrojem dalších škodlivin a nebezpečných odpadů. U lazurovacích barev a mořidel, obdobně jako u olejů a vosků, renovaci původního nátěru zajistí přímo nový nátěr.

• Při výběru nátěrů stěn hraje roli několik faktorů: oblast použití, stupeň bělosti a výběr barvy, optimální podkladový nátěr, náklady na materiál a disperzní kapacita (plocha, kterou lze pokrýt daným objemem nátěru).
• Dávejte přednost prostředkům ředitelným vodou, které obsahují méně škodlivin, zejména těkavých organických látek. Některá rozpouštědla a jiné těkavé organické sloučeniny (TOS) mohou uvolňovat škodlivé látky do okolního vzduchu dokonce několik měsíců po aplikaci nátěru. Z tohoto důvodu musí být množství rozpouštědla v nátěru co nejnižší.
• V nátěrových hmotách by neměly být obsaženy sloučeniny, které obsahují olovo, kadmium, čtyřmocný chróm a jiné toxické kovy a prvky.
• Aditiva by neměla obsahovat deriváty kyseliny ftalové (změkčovadla) a alkylfenol ethoxyláty.
• Z hlediska domácího prostředí jsou nejméně závadné výrobky mající atest pro použití na hračky a pro styk s potravinami. Dobrým a spolehlivým vodítkem je např. značka Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) ekologicky šetrrný výrobek. V současné době je značka propůjčována pouze nátěrovým hmotám ředitelným vodou. Řada výrobců používá k označení svých převážně vodou ředitelných nátěrových hmot větu „Ekologicky šetrná barva“. Toto označení má oprávnění pouze v souvislosti certifikací výrobce podle normy ISO 14024.
• Podrobné údaje o složení a vlivu jednotlivých složek na lidské zdraví se dozvíte z bezpečnostního listu výrobku. Ten získáte od výrobce nebo dovozce, případě i od prodejce. Solidní firmy mívají bezpečnostní listy ke stažení na svých webových stránkách.

Pro exteriérové a interiérové nátěrové hmoty existuje evropská ekoznačka Květina (2014/312/EU) a ekoznačka Ekologicky šetrný výrobek (4/2015) pro nátěrové hmoty ředitelné vodou. Česká ekoznačka upravuje zejména obsah formaldehydu a těkavých organických látek. Evropská ekoznačka pokrývá více produktů a určuje nepřípustné látky, definuje některé minimální užitné vlastnosti (vydatnost, odolnost proti oděru, proti atmosférickým vlivům, korozi, vodě aj.). Určuje maximální přípustné obsahy těkavých látek

Syndrom nemocných budov

Známý jako SBS (Sick Building Syndrome) je soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily pracovní neschopnost pro nemoc. Jde obvykle o různé postižení dýchacích cest, dermatitidy, nevolnosti, závratě apod. Postihují obvykle větší počet osob, zejména v administrativních budovách. Tyto potíže zhoršují pohodu lidí a negativně ovlivňují jejich pracovní výkonnost. Příčina SBS není dostatečně objasněna, ale dosud známé dlouhodobé studie ukazují, že se na vzniku podílí více příčin, zejména vlastnosti budov a vnitřního prostředí, kontaminace vnitřního ovzduší, náplň práce a osobnostní charakteristika pracovníků. Z vlastností budov je na prvním místě klimatizace, nemožnost otvírat okna, nedostatečná údržba a úklid, syntetické podlahoviny a závěsy v interiéru pracovišť, časté používání fotokopírovacích přístrojů, dlouhodobá práce s počítači aj. Z kontaminujících látek jsou nejvýznamnější: těkavé organické sloučeniny, tabákový kouř, zplodiny hoření, včetně do budovy vnikajících výfukových plynů, vláknitý prach, bioaerosoly a radon.

Studie k příčinám a důsledkům syndromu nemocných budov (pdf, 15 stran)

Ke stažení:

Zařízení interiéru - Environmentálně šetrný nákup nábytku, nátěrových hmot a podlahových krytin (pdf, 4 strany, prosinec 2011)

Informační list s podrobnými kritérii pro nátěrové hmoty a nábytek (pdf, 10 stran)

Metodika pro odpovědné zadávání veřejných zakázek - Nábytek a vybavení interiérů, STEP 2016

Nábytek - rešerše (pdf, 31 stran), výtah informací vztahující se obecně k výrobě nábytku a dále k vybraným aspektům které mají vliv na životní prostředí či zdraví. Postihuje například problematiku formaldehydu v dřevotřískovém nábytku nebo informace k programu FSC, který označuje dřevo z ekologicky šetrně
obhospodařovaných lesů. Může sloužit jako úvod do problematiky zejména těm, kteří by se chtěli otázce nábytku dále věnovat.

Syndrom nemocných budov (pdf, 15 stran) Co ho způsobuje a jak se vyhnout řadě nepříjemností v kancelářských budovách.